Chyby při prodeji nemovitosti

 

Chystáte se prodat Vaší nemovitost? Nedopusťte se zbytečných chyb. Prodej Vašeho bytu,
domu nebo pozemku může být velmi stresující a komplikovaný, tím více pokud prodáváte
poprvé a pro drtivou většinu z nás i naposledy. Jen málo z nás prodává nebo kupuje nemovitost vice než jednou za život a věřte, je to časově náročná disciplína a mnohdy i velmi komplikovaná. Může nastat řada problémů a nástrah se kterými se budete potýkat, a které mohou znemožnit ideální vysledek prodeje.

 

Je celkem logické, že u každé činnosti, kterou neděláte na denní bázi a pravidelně je vysoká pravděpodobnost chybování. A to platí i u prodeje nemovitosti. Můžou to být chyby malé, se kterými si dokážete nějak poradit, ale i větší, které Vás mohou stát nižší cenu prodávané nemovitosti nebo rovnou zničit celý obchod. Mějte na paměti, že obchod do kterého se pouštíte je v mnoha případech v řádech miliónů a proto je možná lepší se poradit nebo celý obchod svěřit profesionálovi, který Vás vším bezpečně provede.

 

Pojďme se kouknout na nejčastější chyby

 

 

Úschova finančních prostředků. Kterou zvolit?

 

Úschova finančních prostředků, neboli kupní ceny, by měla být v realitním podnikání standardem u všech obchodů, a to za účelem ochrany obou stran - kupující i prodávající. Úschova kupní ceny nám zajistí, že finance budou u neutrální strany, která je bude moci uvolnit pouze za předpokladu splnění podmínek, které byly předem stanoveny smlouvou o úschově finančních prostředků. 
 

Prodávající má smluvně ošetřeno, že návrh na vklad vlastnického práva proběhne až po přijetí kompletní kupní sumy na účet advokátní úschovy nebo jiné Vámi zvolené a do té doby se nemůže návrh ocitnout na katastru nemovitostí.
 

Kupující naproti tomu má záruku, že finance jsou na účtě nezávislé třetí strany, která je prodávajícímu uvolní až po přepsání nemovitosti na příslušném katastru.


Pokud by nebyla úschova u obchodu zřízena, může nastat mnoho problémů jako například neuhrazení kupní ceny a podání návrhu na vklad na katastr, uhrazení financí prodávajícímu a nepodání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, uhrazení kupní sumy po podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a následné pokusy o stažení návrhu na vklad a mnoho dalšího.

 

Pojďme se na jednotlivé úschovy podívat podrobněji

 

 

Zákon o realitním zprostředkování

 

Už je to nějakou dobu, kdy nabyl účinnosti zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování).
 

Cílem této dlouho očekávané úpravy byla regulace odvětví realitního zprostředkování, které do té doby specifickou regulaci postrádalo. Jak vyplývá ze samotné důvodové zprávy, tato situace byla nevyhovující hned z několika důvodů.


Těmi zásadními byla absence jakýchkoliv specifických profesních požadavků na osoby vykonávající činnost realitních zprostředkovatelů a s tím související častá neodbornost zprostředkovatelů, nedostatečná ochrana klientů a také absence povinnosti pojištění odpovědnosti z činnosti realitního zprostředkovatele. Záměrem zákonodárce proto bylo tyto a další nedostatky napravit a současně zajistit definici příslušných pojmů, které byly do té doby často v praxi užívány bez konkrétního zákonného podkladu.

 

Co nový realitní zákon bude znamenat v praxi naleznete zde

 

 

Podílové spoluvlastnictví

 

Podílové spoluvlastnictví je upraveno občanským zákoníkem 89/2012 Sb. (NOZ) od §1115. A už z prvních paragrafů je jasné, v čem spočívá problematika podílového spoluvlastnictví. Zde výčet jen několika krátkých úryvků, které toto podílové spoluvlastnictví řeší:

 

  • vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu
  • nakládají s věcí jako jediná osoba
  • každý spoluvlastník má právo k celé věci
  •  každému náleží podíl z plodů a užitků dané věci
  •  plody a užitky se dělí dle poměru podílů
  •  podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech

U nemovitostí vlastněných v podílovém spoluvlastnictví je nutné si uvědomit, že každý z vlastníků má právo na svůj podíl z každého centimetru. Tedy to, že někdo užívá byt ve 2. patře, je spíše zaběhnutým zvykem. Jde vlastně o jakousi historickou a všemi spoluvlastníky akceptovanou dohodu o tom, kdo co v domě bude užívat a v případě bytových domů by měl být každý byt onačen nebo by měly existovat nějaké písemné dohody, kdo jaký byt užívá. 


Nevýhody, rizika a jak se z tohoto vlastnictví vymanit naleznete zde

Masivní inzerce Exportujeme na

Za nás hovoří čísla Jasně a přehledně